Brhlík v našich zahradách
V každé zahradě, kde rostou stromy, probíhá tiché divadlo. Někteří herci jsou okázalí a hluční, jiní nenápadní, ale fascinující. Mezi ty druhé bezesporu patří brhlík lesní (Sitta europaea) – pták s aerodynamickým tělem, maskou přes oči a dovednostmi, které ho odlišují od všech ostatních pěvců Evropy.
Brhlík: modrošedý kabátek a výrazná maska
Brhlíka poznáte na první pohled — pokud víte, co hledat. Jeho modrošedý hřbet, oranžové břicho a černá páska přes oči, připomínající masku lupiče, tvoří nezaměnitelný vzhled. Tělo je kompaktní, zobák dlouhý a ostrý, uzpůsobený k šťourání do kůry i rozbíjení semínek.
Obývá lesy, parky i zahrady po celé Evropě. Přestože je to lesní druh, dokázal se skvěle přizpůsobit příměstské i venkovské krajině, kde najde dostatek stromů a potravy.
Šplhající mistr brhlík: hlavou dolů bez obav
Brhlík je jediný evropský pěvec, který dokáže šplhat hlavou dolů. Nepotřebuje ocas jako oporu (na rozdíl od strakapouda), ale těsně přiléhá ke kůře a šplhá s neuvěřitelnou jistotou. Díky této schopnosti prohledává i ta místa, která ostatní ptáci přehlédnou — a najde v nich hmyz, larvy či semena.
Kromě toho si dokáže zastrčit ořech nebo semínko do škvíry a rozbít ho údery zobáku. Má sílu i preciznost. Jeho potrava se mění podle ročního období — v létě hmyz a larvy, v zimě semena, ořechy a plody. A když má přebytky? Dělá si zásoby. Skrývá potravu do škvír a pamatuje si, kde ji najít.

Brhlík je zručný zedník i věrný partner
Od března do června brhlík hnízdí v dutinách stromů nebo v ptačích budkách. Není ale žádný amatér. Když je vletový otvor příliš velký, zazdí ho směsí bláta a slin do přesného průměru. Tím chrání svá mláďata před predátory i vetřelci.
Snůška obvykle čítá 5 až 9 vajec, na kterých sedí samice 14–17 dní. Mláďata opouštějí hnízdo zhruba po 3 týdnech, mezi 22. a 25. dnem. Rodiče je krmí, pečují o čistotu hnízda a poté se ještě několik dní starají o vylétnutá mláďata.
Zajímavostí je, že při vystýlce dutiny používá kousky borové, modřínové nebo dubové kůry – možná pro jejich antiseptické vlastnosti.
Ekologie a role v krajině
Brhlík je teritoriální druh, který se každoročně vrací na svá osvědčená hnízdiště. Jeho přítomnost tak může vypovídat o dlouhodobé kvalitě prostředí.
Díky ukládání zásob přispívá i k šíření rostlin — semena, která zapomene, často vyklíčí. V zimě často sdílí krmítka se sýkorami, kde působí jako dominantní, ale většinou mírumilovný host.
Je to pták vysoké adaptability – přežije ve městě i v hlubokém lese, pokud má přístup k potravě a hnízdním možnostem.
Jak přilákat brhlíka do zahrady: tipy pro úspěch
Brhlík není náročný, ale ocení prostředí, které napodobuje přírodní les. Co mu můžete nabídnout?
✅ Ptačí budka na míru
Rozměry základny: 12×12 cm
Výška: 20 cm a více
Vletový otvor: 32 mm (3,2 cm) — větší otvor si brhlík sám upraví
Umístění: 2–3 metry nad zemí, na klidném místě
Materiál: masivní dřevo, např. modřín nebo dub
Údržba: každoroční podzimní čištění
✅ Krmítko se slunečnicí a ořechy
V zimě je brhlík vděčný za neloupaná slunečnicová semínka, vlašské ořechy, nesolené arašídy i loje
✅ Pestrá zahrada bez chemie
Stromy s rozpraskanou kůrou
Keře a mechy
Minimum pesticidů = maximum hmyzu
Brhlík lesní vs. brhlík obecný: kdo je kdo?
I když se v češtině často mluví jen o "brhlíkovi", ve skutečnosti existuje více druhů. Nejčastější je u nás brhlík lesní (Sitta europaea), ale existuje i brhlík obecný (Sitta), který se vyskytuje jinde ve světě. Jak je rozeznat?
🟦 Brhlík lesní
Modrošedý hřbet, oranžové břicho
Výrazná černá páska přes oči
Zavalitější tělo, delší zobák
Obývá Evropu, preferuje listnaté a smíšené lesy
🟥 Brhlík obecný
Menší, se zeleným hřbetem a světlejším břichem
Samci mají červený proužek na hlavě, samice hnědou
Vyskytuje se v Asii, severní Africe a částečně v jihovýchodní Evropě
Brhlík obecný se u nás nevyskytuje, ale v literatuře nebo na cestách může být snadno zaměněn.
Závěrem: důkaz, že i nenápadný pták může být výjimečný
Brhlík lesní je skromný, ale nesmírně schopný. Jeho tiché šplhání, důmyslné úpravy hnízdišť a věrnost lokalitě z něj dělají fascinujícího společníka každého pozorovatele přírody.
Pokud se rozhodnete, že mu dáte šanci ve své zahradě, může se stát, že se jeho přítomnost stane jedním z těch malých každodenních zázraků, které dělají život krásnější.