Drvodělka

Drvodělky – tajemní dřevní opylovači

Drvodělky patří mezi největší druhy včel v Evropě a jsou známé svou samotářskou povahou. Tito fascinující tvorové nepatří do běžných včelích společenství, ale místo toho si každá samice buduje vlastní hnízdo, nejčastěji ve starém a trouchnivějícím dřevě.

Díky svému mohutnému tělu, výrazné barvě a hlasitému bzukotu bývají často považovány za agresivní, avšak ve skutečnosti jsou mírumilovné a velmi užitečné pro ekosystém. Dříve byly drvodělky k vidění pouze na jižní Moravě, ale vlivem změny klimatu se jejich výskyt rozšířil na celé území České republiky.

Drvodělka fialová (Xylocopa violacea)

Tento druh drvodělky je snadno rozpoznatelný díky svému lesklému černému tělu s kovově fialovým nádechem. Drvodělka fialová dosahuje délky až 3 centimetry a její silné čelisti jí umožňují hloubit si dřevěné chodby, které slouží jako úkryt pro larvy. Samice vytváří několik komor, do nichž ukládá směs pylu a nektaru jako potravu pro své potomky.

Tento druh je významným opylovačem, protože je schopen zpracovávat květy, k nimž se jiné včely nedostanou. Navštěvuje ovocné stromy, luční květiny i zahradní rostliny, čímž pomáhá udržovat biologickou rozmanitost. Bohužel kvůli úbytku přirozených hnízdních míst v důsledku odstraňování starého dřeva je v některých oblastech její populace v ohrožení.

Drvodělka velká (Xylocopa valga)

Drvodělka velká je blízkou příbuznou drvodělky fialové, avšak je ještě o něco větší a má tmavší, téměř černé tělo s méně výrazným kovovým leskem. Tento druh obývá podobná stanoviště jako drvodělka fialová a preferuje staré dřevo, kde si vyhlodává své hnízdní tunely. Stejně jako její příbuzná je také výborným opylovačem, který přispívá k ekosystému.

Drvodělky milují měkké dřevo pahýlů kmenů starých bříz, do kterých vykousávají otvory pro zasídlení a nakladení larev.

Drvodělka velká se vyskytuje v teplejších oblastech Evropy a Asie. Její chování je velmi podobné drvodělce fialové – samice si budují individuální hnízda a kladou vajíčka do dřevěných chodeb, kde se z larvy postupně vyvíjí dospělý jedinec. I přes svou velikost není tato včela agresivní a člověka bodne pouze v případě přímého ohrožení.

Drvodělky v přírodě

Drvodělky jsou velmi důležitými opylovači, protože jejich silná těla jim umožňují manipulovat s květy, ke kterým se běžné včely nemohou dostat. To znamená, že pomáhají opylovat široké spektrum rostlin, včetně ovocných stromů a okrasných květin. Přispívají tak k udržení ekosystémové rovnováhy a zajišťují plodnost rostlin.

Jak můžeme drvodělkám pomoci?

Protože populace drvodělek klesá kvůli úbytku přirozených hnízdních míst, můžeme jim pomoci několika jednoduchými kroky:

• Ponechání starého dřeva – nechávat na zahradě či v přírodě trouchnivějící dřevo, které poskytuje ideální místo pro jejich hnízdění.

• Instalace hmyzích hotelů – vytvoření speciálních úkrytů z dřevěných bloků s vyvrtanými otvory může drvodělkám poskytnout bezpečný domov.

• Vysazování medonosných rostlin – pokud na své zahradě vysadíte květiny bohaté na nektar, přilákáte tyto užitečné včely a podpoříte jejich přežití.

Drvodělky jsou krásné, fascinující a neocenitelné pro přírodu

Přesto mohou tyto velké včely působit svou velikostí zastrašujícím dojmem. Drvodělky jsou to klidné a mírumilovné a zaslouží naši ochranu. Pokud jim poskytneme vhodné podmínky, mohou i nadále přispívat k opylování rostlin a zachování přírodní rovnováhy. Proto je důležité nezapomínat na jejich přítomnost a podporovat jejich přežití jednoduchými kroky v našem okolí.

Co víme o drvodělkách

Drvodělky patří mezi významné opylovače rostlin. Díky své velikosti a síle dokážou navštěvovat i květy, které jsou pro jiné včely nedostupné. Jejich dlouhý sosák jim umožňuje dosáhnout nektaru i na dně hlubokých květů, kam se jiní opylovači nedostanou.

Velká černá včela

Na zahradách se často objevuje velká černá včela, velikostí připomínající čmeláka. Dorůstá až tří centimetrů a její zavalité tělo se silně vyvinutým zadečkem připomíná právě čmeláky. Barva těla je jednolitě černá, přičemž křídla mají opaleskující lesk s fialovým nádechem. Hruď i zadeček jsou bohatě porostlé černými chloupky.

Silně bzučící černá včela může vzbuzovat obavy

Přestože drvodělky budí pozornost svým hlasitým bzučením, jedná se o mírumilovné samotářské včely, které neútočí, pokud nejsou vyrušeny. Samice drvodělek jsou vybaveny žihadlem, a jejich bodnutí je pro člověka velmi bolestivé. K útoku ale dochází pouze v případě, že by někdo narušil jejich hnízdo. Samci žihadla nemají, avšak při obraně mohou využívat svá kusadla, narážet do protivníka a svým intenzivním bzučením vzbuzovat respekt.

Hnízdění drvodělek

Drvodělky si své chodbičky vykusují v měkkém dřevě odumřelých listnatých stromů, což jim vyneslo přezdívku "tesařík včelí". Pokud jim chcete poskytnout vhodné podmínky k hnízdění na své zahradě, vybírejte dřevo, které není čerstvé, ale zároveň se ještě nerozpadá. Ideální jsou kmínky olše, břízy, vrby, topolu nebo ovocných stromů, zejména jabloní. Nejlepší průměr kmínků se udává mezi 15 a 40 cm.

Pro vytvoření umělého hnízdiště vyvrtejte do kmínků několik otvorů o průměru 10 až 12 mm a hloubce maximálně 3 cm. Drvodělky si je následně prohloubí samy. Otvory umisťujte dál od sebe, ideálně s rozestupy půl metru. Kmínky ponechte ve svislé poloze, napodobující staré pahýly stromů, na slunném místě chráněném před větrem. V zimě je vhodné kmínky zabezpečit pletivem proti ptákům. Zda chránit kmínky před deštěm? Je dobré vyzkoušet obě varianty. V přírodě torza stromů chráněny před vlivy počasí nejsou, proto také rychleji probíhá jejich rozpad.

Proč se drvodělka nazývá samotářská včela?

Drvodělky žijí samotářsky a netvoří kolonie. Samička si vykusuje vlastní chodbičku do dřeva, kam postupně nanosí pyl a nektar. Ke každé zásobě naklade jedno vajíčko, ze kterého se později vyvine larva. Chodbičku pak uzavře směsí slin a dřevní hmoty. O potomstvo se již dále nestará. Celkem vytvoří 6 až 8 komůrek. Na jaře z těchto úkrytů vylétávají mladé samičky a samci. Po spáření samci hynou, zatímco samičky žijí až do podzimu. Přežívají pouze nově vylíhlé generace, které zůstávají ukryté ve dřevě až do jara.

Včela drvodělka: Černý obr mezi včelami

Možná už jste ji zahlédli – velkou, hlučnou, téměř černou včelu s modrofialovým leskem na křídlech. Mnozí si ji spletou s čmelákem nebo dokonce s broukem. Řeč je o fascinujícím tvorovi jménem včela drvodělka, přesněji drvodělka fialová (Xylocopa violacea), která je stále častější i na našich zahradách.

Co je drvodělka?

Drvodělka je samotářská včela, která si na rozdíl od známých medonosných včel nestaví vosí úly, ale vrtá si hnízda do mrtvého dřeva. Je to tedy hmyz drvodělka, který k přežití potřebuje dostatek dřevitých struktur, slunná místa a květy bohaté na pyl a nektar.

Existuje více druhů drvodělek, například drvodělka fialová, drvodělka potulná či drvodělka velká, přičemž u nás je nejznámější právě drvodělka fialová, často mylně považovaná za čmeláka nebo brouka drvodělku.

Jak vypadá drvodělka fialová?

✔ Velká, často až 3 cm dlouhá
✔ Lesklé, černé tělo s fialovým či modrým nádechem na křídlech
✔ Výrazný zvuk při letu, hluboký a hučivý
✔ Samičky jsou větší než samec drvodělky

Mnoho lidí vyhledává drvodělka fialová obrázky nebo drvodělka fotogalerie, aby si byli jistí, s kým mají tu čest. Při troše štěstí ji zahlédnete na levanduli, šalvěji nebo divizně. A když si chcete být opravdu jistí, že se nejedná o čmeláka, podívejte se na křídla – u čmeláka nejsou fialově lesklá.

Drvodělka na zahradě: ano, či ne?

Zní to neuvěřitelně, ale včely drvodělky – černí obři – jsou naprosto neškodní tvorové, pokud je neohrožujete. Nejsou agresivní, nežijí ve velkých rojích, nelétají po lidech. A hlavně – pomáhají opylovat!

Takže odpověď na otázku "drvodelky na zahrade ano ci ne?" je jasná: ANO. Pokud chcete pomoct přírodě, můžete dokonce pořídit domeček pro drvodělku nebo hmyzí domek drvodělky, který umístíte na klidné, slunné místo. A co jí udělá radost? Zasaďte semena květin pro včely drvodělky – levanduli, rozrazil, třapatku nebo slunečnici.

Drvodělka a žihadlo: je drvodělka nebezpečná?

Hojně diskutovaná otázka: "Drvodelka je nebezpečná ano nebo ne?!" Krátká odpověď zní: ne.

✔ Bodnutí drvodělkou je velmi vzácné a děje se pouze při ohrožení – například když ji někdo zmáčkne holou rukou.
✔ Má sice žihadlo, ale je to obrana poslední volby.
✔ Drvodělka fialová žihadlo má, ale není agresivní.
✔ Oproti vosám nebo sršním je drvodělka samotářka a nemá důvod bránit hnízdo velkým útokem.

Hnízdo, larvy a život drvodělky

Drvodělka hnízdo buduje tak, že vyhloubí tunel do mrtvého dřeva – často staré trámy, pařezy nebo sloupky. Do tunelu klade larvy drvodělky, které jsou bílé, bez nožek a podobají se maličké housence. (Ano, housenka drvodělky není doslova housenka, ale larva.)

• Jak dlouho žije drvodělka? Průměrně několik týdnů až měsíců.

• Délka života drvodělka závisí na počasí a predátorech.

• Zajímavost: pro každou larvu zanechává matka pylový koláček, který slouží jako potrava.

Zvuk, výskyt a ochrana drvodělky

Pokud někdy uslyšíte hluboké, bzučivé drvodělka "zvuk", nezalekněte se – to jen elegantně letí za svým cílem. Drvodělka výskyt je dnes běžný zejména v teplejších oblastech – najdeme ji na Moravě, jižních Čechách i v okolí Mostu (černá včela drvodělka Most).

Kvůli kácení stromů a mizení přírodních lokalit se však stává vzácnou včelou drvodělkou, proto si zaslouží naši pozornost a ochranu.

Shrnutí: Včela drvodělka – obr, který neublíží

• Drvodělka černá včela život je důležitý pro ekosystém.

• Drvodělka fialová druh včely, která je neškodná a velmi užitečná.

• Pokud potkáte velkou včelu drvodělku, nepanikařte – nevyrábí med, ale opyluje.

• Její přítomnost znamená, že máte zdravé, rozmanité prostředí.

Takže až příště uvidíte drvodělku fialovou nebo černou včelu drvodělku, poděkujte jí – je pilný pomocník vaší zahrady.

TIP NA ZÁVĚR: Pokud se rozhodnete postarat o včelu drvodělku, nechte na zahradě kus starého dřeva, nevyhazujte suché stonky a přidejte květiny – ony si cestu k vám najdou.